Proč je v názvu slovo „Cihelna“
Původně se na místě kde se sportovní areál nachází stávala skutečně cihelna, v které se vyráběly cihly a střešní tašky. Na začátku 70-tých let byly staré budovy demolovány a místo sloužilo nějaký čas i jako střelnice. Později byl zavezením vyrovnán celý prostor a zahlazeny stopy těžby hlíny.
Nejstarší cihelna na Křemežsku byla opravdu data historického. Jak uvádí archivář Jiří Záloha “ Ze starých dějin Křemže „, když se v roce 1575 ujímal majetku dvora Chlum Oldřich Častolar byla cihelna pustá. Ale bylo ji možno uvést malým nákladem opět do provozu. Stála nad chlumským mlýnem kde byla hlína dobrá a v jiných letech se tu vypalovaly dvě pece po 10 000 cihel a tašek. Co se nezužitkovalo při dvoru nebo tvrzi prodávalo se v okolí. Postupem času připadl dvůr v Chlumě tak jako předtím v Chlumečku Schwarzenberkům a v roce 1930 si odkoupil cihelnu i s pozemkem mlynář František Hrubeš. V té době byl zde cihlářem Prilipin, který bydlel v Chlumě.
Jako Schwarzenberk tak i mlynář Hrubeš provozovali výrobu cihel a tašek dál. Po komunistickém puči v roce 1948 byla mlynáři cihelna odejmuta a zestátněna jako jiné soukromé podniky a pálit se přestalo. Cihelna chátrala, až v roce 1954 bylo rozhodnuto ji zbourat. Po zbourání byl upraven terén a hasiči si na něm udělali cvičiště, mládež hřiště. Na zábavy byla postavena místnost pro hostinského a pro hudebníky. Mládež má zde dost prostoru pro zábavu a posezení.
Text byl čerpán z Kroniky „Křemežsko“ zapsal p. Nejedlý.
Chlumská cihelna
Kdy byla postavena se mi nepodařilo zjistit, ale když jsme si v ní hráli jako kluci na četníky a na zloděje, zdobily již některé tašky na střeše chomáčky mechu. I na svazích doliny, kde se hlína těžila, zpevňovalo okraje hliniště několik vzrostlých borovic, planých třešní, bříz a dubů. Romantiku okolí cihelny doplňovaly na jaře rozkvetlé trnky na svahu kolem pece, po kterém se navážely ze západní strany cihly do horního patra pece. Coby kamenem dohodil hučel na Křemežském potoce jez, jez na němž reguloval pan mlynář Hrubeš přítok vody do mlýnské stoky, která poháněla mlýn a pilu. Celou scenérii okolí cihelny dokresloval hezký výhled k východu na Křemži se štíhlou věží kostela, k jihu na hřeben Kletě a severním směrem se zvedá za údolím Olešnic táhlý svah Chlumečského kopce 610 m vysokého.
Cihelnu samotnou tvořily dvě budovy. Blíže k Chlumu, podél cesty na Olešnice stála podlouhlá sušárna a výrobna cihel. V dolní části byl sklad vypálených cihel. Pod ní asi 20 m stávala pec, která měla skoro čtvercový půdorys. V přízemí u pece měl primitivní palandu, sbitou z prken cihlář. Posledním cihlářem v chlumské cihelně byl pan Prilipín. Myslím, že byl původem Rusín z Podkarpatské Rusi, která tvořila součást naší první republiky. Jeho práce spočívala v tom, že nejdříve nakopal hlínu, pak ji navozil v kolečku do velkého karbu, postříkal vodou a postupně prošlapal do hustší hnědavé hmoty. Tu pak vozil do podlouhlé kůlny, kde hlínu v dřevěných formách tvaroval na velikost cihly – 15 x 7,5 x 30 cm. Cihly pak vyklápěl, nechal usušit a pak je navážel do horního patra pece, kde se cihly vypalovaly. Po vypálení dostaly červenou barvu a skladovaly se v přízemí dlouhé kůlny, odkud si je stavebníci odváželi.
Předchozím majitelem byl pan Diviš, obchodník ze Křemže, od něhož cihelnu pan Hrubeš koupil.
Cihelna byla v provozu asi do roku 1939 a po třiceti letech poměrně zpustošená byla zrušena a na místě kde stávala, vybudoval MNV Chlum mládežnickou klubovnu s tanečním parketem a sportovním areálem za vydatné pomoci místních hasičů.
Dnes již není po cihelně ani památky, jen dolina po vytěžené hlíně obrostlá stromy, z nichž je nejstarší rozvětvená velká borovice, na jižním okraji hliniště.
Text byl čerpán z časopisu „Křemežsko č. 6 ročník 11, 2001, autor Zdeněk Hořejší“
Kdy a proč areál vznikl
Areál byl budován v letech 1970 – 1973. V budově byla klubovna SSM (socialistický svaz mládeže) a před budovou taneční parket a pískové volejbalové hřiště.
Sportoviště bylo pak v 80-tých letech za význačné pomoci “ Hasičů “ nově oploceno a prakticky celé předěláno včetně podkladů a povrchů kurtů. Po této rekonstrukci se však využívalo jen velmi málo k sportu. V letech 1990 – 1995 byl areál pronajmut a byly zde požádány pravidelně diskotéky a taneční zábavy. Od roku 1995 byl areál využíván opět jen na jednu akci ročně.
V prosinci roku 1997 byl areál zakoupen zpět do vlastnictví rodiny Hrubešů s myšlenkou na využívání areálu pro konání společenských akci a hudebních produkcí. Po neustálých stížnostech pana Skořepy z blízké chatové oblasti byly hudební produkce v roce 1999 hygienickou stanicí zakázány. To se již pracovalo na renovaci jednoho z menších antukových kurtů pro volejbal nebo nohejbal. Po roce byl zrenovován i druhý kurt pro tenis s možností jeho využití jako druhého sportoviště pro volejbal nebo nohejbal.
Zákaz konání hudebních produkcí znamenal výrazné zpomalení dalších úprav areálu. Pořádání turnajů v nohejbalu a pouze dvě strpěné větší akce ročně pořádané místními hasiči nedokázaly vytvořit dostatečnou finanční podporu pro rychlejší rozšiřování nabízených služeb.
Snahou však bude využívat sál i pro další sportovní aktivity jako stolní tenis, šipky, kulečník, stolní fotbálek a podobně.
V současné době se již do areálu opět vrátili sportovní nadšenci, kteří mohou využívat dvou antukových kurtů. Slavit zde narozeniny s přáteli a pořádat firemní oslavy.
Rok 2004
V roce 2004 byly vybudovány z bývalé klubovny toalety s tekoucí teplou vodou a zřízena toaleta pro vozíčkáře. Dále bylo vybudováno hygienické zázemí pro personál a opraveny rozvody elektriky. Největším přínosem však bylo vybudování sprchy pro sportovce z původní pánské toalety.
Rok 2005
V letech 2005 – 2008 jsme zastřešili a obezdili otevřený taneční parket na zastřešený uzavřený sál s dostatečně velkým pódiem, ve kterém se dají pořádat hudební produkce a využití prostoru může být celoroční.
Rok 2011
V letech 2011 – 2013 byla započata výstavba poslední části budovy na jižní straně zakončená kolaudací celé budovy a sál včetně předsálí bylo vybaveno vzduchotechnikou.
Rok 2014
21. února 2014 byla upečena první pizza v dvoupatrové peci
a vytvořeno logo 
7. března 2014 byl zahájen rozvoz pizzy, kterou rozvážíme „Tonykem“
Rok 2015
V dubnu – květnu 2015 jsme nechali vybudovat firmy „Špigystav a Happystav“ 
zpevněnou plochu ze zámkové dlažby a parkoviště ze zatravňovacích dlaždic. Výkopové práce provedla firma Vladimír Kolář.
Rok 2016
V září – říjnu 2016 se začala budovat zastřešená terasu firma RB Konstrukce.
Rok 2017
Rok 2018
Rok 2019
V září 2019 jsme pořídili pro rozvoz druhé auto „Verunku“ v případě poruchy našeho „Tonyka“
Rok 2020
Rok 2021